18. června 1757 se odehrála nedaleko Nové Vsi jedna z nejvýznamnějších bitev sedmileté války, dnes známá jako bitva u Kolína, ve které armáda habsburské monarchie se saskými spojenci poprvé porazila pruského krále Friedricha II.
Od vypuknutí sedmileté války (1756–1763) se Friedrich II. snažil vyřešit složité mezinárodní postavení Pruska preventivními útoky. V roce 1756 obsadil Sasko a v následujícím roce se zaměřil přímo na svého hlavního protivníka – habsburskou monarchii. V bitvě u Štěrbohol, ležících nedaleko Prahy, porazil 6. května 1757 císařsko-královskou armádu, vedenou Karlem Lotrinským, a oblehl Prahu. V nastalé situaci rakouský polní maršál Leopold hrabě Daun, střežící prostor mezi Prahou a Vídní, shromáždil zbylé jednotky a vytvořil záložní armádu, se kterou se rozhodl postupovat proti Prusům. Friedrich II. ponechal část své armády, aby obléhala Prahu a s vyčleněnými jednotkami se vydal zastavit Daunův postup.
Ke střetu došlo 18. června 1757 nedaleko Kolína. Daun disponoval 54 tisíci vojáky a zaujal výhodné obranné postavení na výšinách poblíž obce Křečhoř. Prusové v síle asi 34 000 mužů se soustředili u Plaňan a během dopoledne pokračovali v přesunu po císařské silnici směrem na Kolín. Hlavní boje započaly v odpoledních hodinách. Prusům se podařilo zčásti zatlačit Daunovy sbory, ale tyto byly neustále posilovány přeskupovanými jednotkami a dařilo se jim odolávat. V podvečer se Friedrich rozhodl nasadit poslední zálohy a zvrátit výsledek bitvy ve svůj prospěch. Císařsko-královská armáda však odolávala a naopak zahájila všeobecný útok jízdy, jehož součástí bylo také nasazení legendárního dragounského pluku de Ligne (tzv. holobrádků). Opakované drtivé jezdecké ataky přinutily pruskou jízdu i pěchotu k ústupu a přinesly vítězství rakouským zbraním. Když Friedrich II. viděl, že bitva je ztracena, předal velení svým velitelům a odjel z bojiště. Pruským jednotkám se podařilo odpoutat od protivníka a bez dalších závažných ztrát ustoupit z bojiště. Situaci jim usnadnil i polní maršál Daun, který netrval na jejich nočním pronásledování.
Uvádí se, že v krvavé bitvě padlo na pruské straně asi 4 765 mužů, císařských 1 236. K těmto údajům je nutné připočíst další tisíce raněných (z nichž mnozí také zemřeli), nezvěstných a zajatých. Bitva u Kolína představuje jeden ze zlomových okamžiků sedmileté války, ve kterém se rozhodovalo o osudu habsburské monarchie a celistvosti českých zemí. Vítězství záložní císařsko-královské armády, podporované saskými jednotkami, vyprostilo z pruského obležení Prahu a vytvořilo předpoklady pro vytlačení vojska krále Friedricha II. z Čech.
Při vlastní bitvě zůstala Nová Ves stranou bojových akcí a nemáme zprávy o tom, že by byla výrazněji postižena.
V závěrečné fázi bitvy se pruský král Bedřich (Friedrich) II. přesunul na nedaleký Novoveský vrch, odkud řídil bitvu a z části i závěrečný ústup. Podle vzpomínek současníků se zde měl Friedrich v době, kdy již prohrával bitvu, obrátit k přihlížejícím vesničanům českou větou „Koukejte, koukejte sedláci, jak královna vyhrává“.
Dobové vyobrazení bitvy na rytině z druhé poloviny 18. století.
Dobový plán bitvy u Kolína (druhá polovina 18. stol.).
Dobový plán bitvy u Kolína (druhá polovina 18. stol.).
Hugo Schüllinger (1852-1919): Bitva u Kolína.
Stanislav Hudeček (1872-1947): Bitva u Kolína.